SAMÁ VOD(K)A
Anad Ávon,51let
Probudilo mě ostré světlo, které mě oslnilo svojí září. Nechtěně jsem otevřela oči a odkopla peřinu. Nohy nechtěly sloužit, a tak jsem se z postele skutálela na zem.
Dnes mě čeká první den v nové deváté třídě. Jmenuji se Jana a je mi patnáct let. Přistěhovali jsme se do Vejprnic z Plzně.
Chvíli jsem seděla na zemi a přemýšlela. Vstala jsem a lehce zavrávorala, ale nespadla.
Moje problémy s rovnováhou jsou opravdu hrozné.
Po té co jsem chůzi vyrovnala jsem došla do kuchyně. Máma mi na stole nechala cereálie a lísteček, kde mi přála hodně štěstí.
Můj žaludek byl na vodě a v pravidelných intervalech se mi zvedal. Odešla jsem z kuchyně a došla do koupelny.
Podívala jsem se do zrcadla a uviděla svůj naprosto zmučený výraz. Opláchla jsem si obličej studenou vodou, vyčistila si zuby a učesala své dlouhé vlasy-lak na vlasy s diamantovým leskem je rozzářil.
Po té jsem uchopila svojí kosmetickou taštičku a vyndala řasenku, tužku na oči, pudr a lesk na rty s třešňovou příchutí. Vše jsem postupně aplikovala na svůj obličej a opět zandala do kosmetické taštičky.
Druhý pohled do zrcadla mě ujistil, že dnes budu středem pozornosti. Pohodila jsem vlasy a usmála se. Dnes po mě bude každý slintat.
Vyšla jsem z koupelny a vydala se ke své šatní skříni. Můj šatník pokrývala celou stěnu mého pokoje.
Pro první den jsem zvolila jeden z mých sexy oblečků. Silonky po mých oholených nohách krásně klouzaly. Poté jsem si oblékla opravdu krátkou, kostičkovou sukni a bílou halenku. Knoflíčky jsem nezapnula všechny, aby byla vidět má ňadra. Nakonec černé kozačky na vysokých podpatcích a šla jsem.
Venku bylo opravdu vedro a to mě donutilo rozepnout si ještě jeden knoflíček.
Po vstupu do školy na mě zamrkal šedivý, obtloustlý pán s pracovními hadry. Usoudila jsem, že to je školník. U bufetu na mě čekala nová třídní. Opravdu malá a tlustá paní s černými vlasy zdobené šedivým kolečkem uprostřed. I přes vzhled ježibaby na mě působila sympaticky.
„Dobrý den,“ usmála jsem se na paní učitelku.
„Ahoj Jani. Vítej u nás. Jmenuji se Hana Marková a budu tvoje třídní učitelka. Pojď se mnou, zavedu tě do třídy,“ otočila se a šla k jedním dřevěným dveřím.
Pomalu jsem jí následovala. Šli jsme okolo školníka, který mi čuměl do výstřihu a pomrkával na mě. Když jsem ho obešla, nepatrně mi nadskočil žaludek. Školník smrděl alkoholem a kouřem.
Následovala jsem paní učitelku do schodů plná obav.
Nesnáším, když mě někdo ohrabává.
Vešly jsme do třídy, která byla žlutě vymalovaná a velmi prostorná. První pohled po třídě mě ujistil, že třída je málo početná.
Bylo tu hodně chlapců oproti dívkám. Žádný z nich se mi nelíbil. Už na první pohlednulo jasné, že jsou nadržení. Jenom jeden z nich upoutal mou pozornost. Vyšší, hubený chlapec, který vypadal jako Miroslav Topolánek. Ale přesto, že vypadal jako politik, kterého nenávidím mi byl velice sympatický a strašně se mi líbil.
Všimla jsem si, že všichni chlapci sedí sami a místo vedle toho chlapce se mi velmi zamlouvalo.
Všichni chlapci kromě něj na mě zírali. Měla jsem ráda kluky, co jsou neodbytní.
Také jsem ovšem viděla, jak mě sledují děvčata s odporem v očích, což mě mrzelo.
Paní učitelka mě posadila k jedné dívce, co také seděla sama. Byla malá a trošku při těle, ale celkem v normálu. Měla černé vlasy a brýle. Přede mnou seděla středně vysoká dívka, hubená s blond vlasy. Obě mi přišli velmi sympatické.
Okamžitě, co paní učitelka odešla se kolem mě shromáždila většina kluků. Jeden přes druhého na mě hulákali svá jména. Nejmíň se mi zamlouval chlapec, který se jmenoval Denis. obtloustlý a zpocený, byla z něj cítit také levná voňavka.
Poté mě začal osahávat nějaký Tonda, kterého jsem jemně odpálkovala. Byl vysoký a tlustí postavy a na obličeji měl nechutné jizvy. Jinak ostatní kluci měli také nedostatky, ale nic pro mě. Kromě Míri se mi nikdo nezamlouval.
První hodina byla matematika. Paní učitelka se na mě dívala divně, ale nedokázala jsem říctco si o mě myslí. Bylo zřejmé, že mi závidí postavu top-modelky. Sama paní učitelka by mohla dělat rekvizitu v muzeu strašidel. Ale i přes svůj vzhled přísné učitelky, se ke mně chovala mile.
Jediné čím mě naštvala bylo, že mě vzala k tabuli. Což o to příklad jsem vypočítala dobře, ale ten pocit, jak mi každý kluk čuměl na zadek byl hrozný.
Po hodině jsem potřebovala na toaletu a blondýnka s černovláskou souhlasily, že mi ukážou, kde je. Vyprávěli mi o lidech ze třídy, o škole, atd.
Pozorně jsem je poslouchala, ale pak i kdybych chtěla nedokázala bych.
Šel proti mně ten nejúžasnější muž na světě. Jeho blond kudrnaté vlasy, jeho svalnatá hruď a jeho úsměv mě naprosto okouzlily. Jeho chlupaté ruce a zarostlý obličej ještě víc. Nikdy jsem se nikomu nesvěřila, že mi chlupatí muži přijdou neuvěřitelně sexy.
Snažila jsem se rozpomenou jak se chovat v přítomnosti atraktivních mužů. Nasadila jsem úsměv a nenápadně povyhrnula svojí sukýnku, aby vyděl mé nádherné nohy. Koukal se do nějakých papírů a tak jsem ještě vypnula svou hruď. Tento pohyb musel i přes papíry upoutat jeho pozornost. A také že jo. Okamžitě zvedl hlavu a zahleděl se na má prsa. Měla jsem rozepnuté knoflíčky a tak má hruď byla z části vidět. Měla jsem chuť tu halenku roztrhat a ukázat se mu v plné kráse.
Nikdy jsem nebyla nadržená, teď to bylo poprvé v životě, kdy jsem po někom toužila i fyzicky.
Bylo vidět, že se pohledu na má ňadra nemůže nabažit. Nechtěně odtrhl pohled z mých prsou a vzal to zespod. Nejdříve shlédl moje nohy, které se mu očividně líbily. Postupoval směrem vzhůru a nejspíš přemýšlel jaké je to pod mýma kalhotkami. Poté zhodnotil můj útlý pas a opět má ňadra. Nakonec zhodnotil můj obličej. Usmívala jsem se a pohodila si pohodila si vlasy, které se zavlnily a zářily.
Když byl pár centimetrů od mne znervózněla jsem, ale pozdravila jsem ho pevným hlasem.
„Dobrý den,“ řekla jsem.
„Dobrý den krásná dámo,“ řekl nadrženě, ale i přesto neuvěřitelně sladce.
Tahle slova mi zněla v uších.
Když kolem mě prošel, cítila jsem jeho pohled na mém zadečku. Tentokrát mi to nevadilo.
Snažila jsem se vrátit do reality a po chvíli se mi to i povedlo. Podívala jsem se napravo, kde šla černovláska s blondýnkou. Ale teď už nešli. Ohlédla jsem se a uviděla, jak černovláska s blondýnkou válí smíchy na zemi. Blondýnce tekly slzy a černovláska se marně snažila dýchat.
„Co je?“nechápala jsem. Ale ani po několika minutách se mi nedostalo odpovědi.
„Kdo to byl?“zkusila jsem to znovu.
I kdyže obě neuvěřitelně smáli, černovláska nakonec odpověděla:
„To byl náš pan učitel Kapr.“
A znovu se začala smát a mlátila pěstmi do země.
„A co učí?“zajímala jsem se a doufala, že učí něco co neumím, by mě mohl doučovat.
„Tělocvik, informatiku a sexuální výchovu,“ ozvala se blondýnka.. ta sexuální výchova by šla, pomyslela jsem.
„A čemu se smějete?“nechápala jsem..
„Tohle máme každý rok, takový záchvat, když ho po prázdninách opět vidíme.“ Na chvíli se uklidnila blondýnka.
„A proč?“
„Náš pan učitel má jeden handikep,“ rozesmála se opět blondýnka.
„A jaký?“
„Jde o problém s jeho třetí nohou,“odpověděla tlemící se černovláska.
„A o jaký?“ neudržela jsem v sobě.
„No on má extrémní velikost,“ odpověděla bloncka.
„Jak moc extrémní?“
„Osmdesát šest!“ vybuchly obě najednou.
Zkoušela jsem si to představit a ta představa byla úžasná. Pan učitel Kapr musel být sexuálním ďáblem a já toužila být jeho otrokem.
„Počkat, a jak ho nosí?“
„Prý si ho lepí lepenkou k jedné noze,“ řekla černovláska.
„Proto nosí hoperské kalhoty?“
„Jo,“ chytla výtlem blondýnka.
„Kdy budu mít Kapra poprvé?“
„Zítra první hodinu při tělocviku.“
V duchu jsem se už těšila na zítřek, ale svojí nadšenost jsem skryla tím, že jsem se začala smát spolu s dívkami.
Zbytek vyučování byla nuda. Holky ze třídy byly opravdu milé a vtipné. Více mě štvali kluci až na Míru. I když jsem měla plnou hlavu pana učitele Kapra, Míra mi ho na chvíli vyhnal z hlavy.
Jediný ze třídy mě neohrabával. Dokonce se mnou šel kousek domů, ale jakmile jsem dorazila domů a pohlédla na akvárium s rybičkami dlouhé přesně osmdesát šest centimetrů, už se mi zase vybavil pan učitel Kapr. Pohledem jsem přejela akvárium a usoudila, že osmdesát šest je opravdu nemalá kláda.
V pokoji jsem odložila batoh a vzala si svou oblíbenou knihu s názvem “Muž na vodítku“. Záložka byla vložena na straně sto třicet pět na nové kapitole: “Je to červené a navíc zábavné“ Pohodlně jsem se usadila a pustila se do čtení:
Je to tvrdé, ale uvnitř není kost. Hybe se to úplně samo, ale nemá to svaly. Jeto křehké a rozmarné, neposlouchá to pánečka, je to chorobně nedůtklivé, stávkuje to bůh ví proč a nebo se to naopak dožaduje nucených prací, porouchává se to když je terén obtížný , a zase se to dáváno chodu, když už nepotřebujete. Pod tím jsou ještě dva premiérové dárky, jak se tam tak schovávají, chuděnky, vypadají jako dvě nemocné ropuchy pod nepříliš pevnou větví. Je to měkké, je to studené, ani plné, ani prázdné, nemá to žádné vystupování, tvar nic moc, barva nezdravá, dotyk působí dojem jeskynního živočicha a navrch je to pokryté řídkými a anemickými chlupy podobajícími se posledním zbytkům plešatcova porostu. Někteří tento jev nazývají osmý div světa. Většina mužů myslí, že jim ženy jejich tzv. třetí nohu závidí, ale opak je pravdou. Nikdy neexistovalo nic absurdnějšího než iluze o ženské závislosti vůči penisu. Mužský pohlavní úd včetně varlat připadá ženě na jinak tak upravovaném mužském těle jako naprosto zbytečného, něco téměř nesprávného (je pro ni nepochopitelné, že penis nelze po použití zasunout do mužského těla podobně jako anténu přenosného rádia), žádná dívka by nepřišla na myšlenku- ani v nejhlubším podvědomí- závidět ho chlapci. S ženskou sexualitou mají muži potíže. Sexuální vzrušenost a orgasmus lze u žen jen těžko poznat. Pravda je pravděpodobně někde uprostřed: ženy sice nejsou po pohlavním styku příliš žhavé(jinak by určitě bylo více mužských prostitutů), na druhé straně jim, ale tento akt není tak odporný, jak se někdy tvrdí. Ženská existence je na živočišné úrovni, žena ráda jí, pije, spí a má ráda i sex- za předpokladu, že kvůli němu nepromešká něco lepšího a že se nebude příliš namáhat, že pro ženu tělesná schopnost lásky muže tak důležitá, dokazuje i skutečnost, že dobře vydělávající muži se žení a zůstávají ženatí i v případě, že jsou impotentní.
Ze čtení mě vyhrkla matka, která dorazila domů. Zahrnula mě snad miliony otázek na téma, má nová škola. Až poté co jsem ji pevným hlasem přesvědčila, že se mi Vejprnice líbí mě pustila do pokoje. Nevím proč ale byla jsem hrozně unavená. Na chvíli jsem zasedla k počítači a pak se šla vykoupat. Horká koupel mi uvolnila všechny svaly a vymetla myšlenky na pana učitele Kapra. Po koupely jsem snědla jogurt a poté jablko. Uvolněnost dosáhla nejvyššího stupně, a tak jsem zalehla již v sedm hodin. Měkká, teplá postel a voňavá postel bylo to poslední, co jsem cítila, než jsem usnula.
Dnešní ráno probíhalo jako včera, až na to, že jsem musela vyhrabat svoje tenisky a starší hadry na tělocvik. Dnes se na rozdíl od včera brutálně ochladilo. Zvolila jsem dlouhé černé ušlé kalhoty a mojí nejoblíbenější mikinu. Podle rozvrhu nás měl pan učitel Kapr dvě hodiny- na tělocvik a na sexuální výchovu. Před školou jsem připojila k dívkám z mojí třídy. Sblížila jsem se i se třemi dalšími děvčaty. Jmenovaly se Petra, Domča a Káča. Jakmile zazvonilo, odebrali jsme do šatny a převlékly. Blondýnka a černovláska se o něčem radili a pak chytla strašný výbuch smíchu. Popravdě takhle vytlemené holky jsem už dlouho neviděla.
„Čemu se smějete?“ ozvala se Zuzka, další milá dívka.
„Víš co děláme na těláku?“ptala se jí Dana.
„To fakt netuším,“ odpověděla Zuzka.
„Děláme kotrmelce,“oznámila černovláska Kačka.
A nejen ona, ale i ostatní chytly hrozný vytlen. Z této reakce jsem usoudila, že ělocvik s panem učitelem Kaprem bude sranda.
„Hele Jani, řekneš prosím, že neumíš kotrmelce?“prosila Petra.
„Proč?“nechápala jsem.
„Prosím. Uvidíš něco velmi zajímavého.“vysvětlila Petra.
„Má to co dělat s jeho třetí nohou?“zeptala jsem se.
Dana kývla a všechny opět chytly vytlen. Po chvíli zazvonilo a tak jsme vyšli z šatny a připojily se k holkám z osmé třídy.
A pak dorazil. Vesele se usmíval a zamířil do tělocvičny. Nevím jestli se mi to zdálo nebo ne, ale mrknul na mě. Postavila jsem se vedle Dominiky.
„Tak kdopak dá nástup,“ přemýšlel Kapr a nakonec ukázal na mě. Doklopýtala jsem se k němu a mírně zrudla.
„Jak se jmenuješ?“ zeptal se sladce.
„Jana“
„Tak Janičko, udělej nástup. Víš jak se dělá?“
Kývla jsem a spočítala žákyně.
„Pozor, vyrovnat, přímo hleď, vpravo hleď. K dnešní hodině tělesné výchovy je nastoupeno dvacet tři žákyň a dvě necvičí.“
„Výborně Jani, zařaď se,“ usmál se Kapr.
Rozcvičku měla nějaká holka z osmé třídy. I když jsem nebyla obdařena sportovním nadáním, tak mi to šlo celkem dobře. Pak Kapr rozkázal, ať jdeme pro žíněnky a rozdělíme se po sedmi. Se mnou u žíněnky byly Blažky, Dana, Domča, Péťa, Káča a Zuzka.
„Takže jako každý rok jsou v osnovách kotrmelce a stojky. Dnes začneme kotrmelci,“ řekl Kapr.
Holky mě postrčily, abych šla první když viděly, že Kapr jde.
„Tak se ukaž Jani,“ usmál se.
„No, víte pane učiteli já nevím, jak se kotrmelec dělá,“ vykoktala jsem.
„Vy jste to na škole nedělali?“
„Ne“ odpověděla jsem.¨
„No dobře, tak já ti to ukážu,“mrknul Kapr.
Ach, bože. Proč musí být tak sladký. Ten jeho úsměv, vraždila bych pro něj.
Kapr se postavil před žíněnku, ale neudělal dřep jako se normálně dělá. Natáhl ruce, a volným pádem padl na ruce, a v ten okamžik se odrazil nohama od země. Hlavou se opřel o žíněnku a nějakým, nemálo komickým způsobem udělal velmi zvláštní technikou kotrmelec. Holky se válely smíchy na zemi a i když byl Kapr moje platonická láska napadlo mě ho trochu potrápit.
„Pane učiteli, nemá se kotrmelec dělat ze dřepu?“zeptala jsem se nevině.
„No ano má.“
„A proč jste ho dělal takhle?“
„Protože se mi, tak dělá lépe.“
No jasně s osmdesát šestkou přilepenou k noze by se vám dřep dělal těžko, pomyslela jsem si.
„A ukážete mi ten z toho dřepu?“pokusila jsem.
„Promiň Jani, ale mám problémy s klouby, ale jestli chceš, tak ti ukážu tamten ještě jednou,“řekl omluvným hlasem.
Přikývla jsem a ustoupila. Prý problémy s klouby. Ani pravdu přiznat neumí.
„Jani“ozvala se Petra, „pojď sem,“ a ukazovala na místo před ní. Posunula jsem se na místo, které mi ukázala.
„Z tamtoho místa, jak jsi stála, není tak zajímavý pohled,“ zašeptala Dana.
Kapr se opět postavil před žíněnku a natáhl ruce. Když se odrazil nohama od země, všimla jsem si toho u čeho se holky tolik řezaly.
Nevýhodou volných tepláků, které učitel Kapr nosil. Sice se odrazil hodně rychle, takže kotrmelec byl svižný, ale na to aby mu trošku nesklouzly to nestačilo. K mému překvapení na mě vykoukl kus jeho kapříka. Viděla jsem ho jenom chviličku, ale přesvědčilo mě to, že když měřily světový rekord v obvodu, tak učitele Kapra vynechali. Chlap se světovým rekordem šestnáct centimetrů by plakal, kdyby viděl kapříka Kapra. Holky očividně zhodnotily můj výraz a řezaly se ještě víc. Chudák pan učitel nechápal reakci holek vedle mě a tak s přesunul ke druhé skupince. Abych na pana učitele udělala dojem, celou hodinu jsem pečlivě trénovala kotrmelec. Na konci hodiny mě pochválil, že jsou moje kotrmelce dost dobré.
Převlékání mi nepřekvapivě trvalo dlouho. Holky odešly do třídy, a tak jsem zůstala v šatně sama. Byla jsem v podprsence když někdo zaklepal.
„Dále,“vylítlo mi z úst, než jsem si uvědomila, že to nemusí být holka. Rychle jsem popadla tričko, ale bylo už pozdě. Naneštěstí jsem stála hrudí směrem ke dveřím. Dveře se otevřely a v nich stál Kapr. Byl velmi překvapen, když mě viděl stát pouze v podprsence, která nesla má obrovská, krásně tvarovaná ňadra. Upřímně mi nevadilo, že na mě civí, spíš mě to vzrušovalo.
„Ach, můj bože,“zasténal.
A já slyšela jakýsi neklid v jeho hoperských kalhotách. Izolepa měla očividně plné ruce práce, aby udržela kapříka učitele Kapra.
„Promiň, moc se omlouvám. Něco sis nechala v tělocvičně, nechám ti to na chodbě,“vypálil ze sebe bleskovou rychlostí a zmizel. Nejspíš si šel ulevit do vedlejší místnosti.
Napadlo mě, že za druhé světové války by se jim pan učitel hodil. V první dělostřelecké řadě by pozabíjel svým kapříkem něco vojáků. Když se Kapr vzruší musí to být z té jeho klády rána jako z děla.
Když jsem se opět vrátila do reality, uvědomila jsem si že za chvíli začíná matematika. Rychle jsem na sebe naházela oblečení a popadla věci. Cestou jsem sebrala z parapetu náramky a pádila do třídy. Své malé dobrodružství s panem učitelem jsem si raději nechala pro sebe, protože holky by to zase rozebíraly a dělaly si z něho ještě větší srandu. A to jsem nemohla svému miláčkovi udělat.
Hodina matematiky proběhla v klidu a tak i čeština. Chemie byla trošku horší, protože mě zkoušela, ale dopadlo to dobře.
V žákovské knížce jsem zjistila, že máme sexuální výchovu. Vejprnická škola je první a nejspíš asi jediná škola na světě, kde mají v osmé a deváté třídě sexuální výchovu jako samostatný předmět. Na stůl jsem si připravila učebnici Občanské a rodinné výchovy.
„Tak co těšíš se na sexuální výchovu?“zeptala se Blažky.
„Sama nevím,“řekla jsem po chvíli. Vlastně to byla pravda. Poté co zazvonilo, do třídy vešel Kapr s úsměvem na tváři.
„Posaďte se,“vyzval třídu a sám se posadil za katedru. Sedl si s jednou nohou nataženou, očividně to byla ta, kde měl kapříka.
„Takže jako na začátku každé hodiny, si dáme sexuální poradnu. Můžete se zeptat na cokoli, jak kluk i holka,“ usmál se Kapr.
Nikdo se nehlásil a já se nechtěla na nic zeptat. Jenom mě zajímalo pár věcí o něm, ale přišlo mi to trapný.
„No, dobře. Ale kdyby měl někdy někdo nějaký problém, tak se nebojte a přijďte za mnou. Takže otevřete si učebnici na straně sto třicet pět a začneme článkem, který nám přečte třeba Janča,“mrkl na mě Kapr. Nalistovala jsem stranu sto třicet pět a začala číst:
„Dříve či později poznáte někoho, koho označíte za toho pravého (tu pravou). Zamilujete se. Zamilovanost je spojena s nekritickým a značně idealizovaným hodnocením partnera. Toužíte být spolu, povídat si, smát se, ale také se dotýkat svých těl, mazlit se. Objevíte kouzlo líbání a něžného hlazení. Pokud se toto mazlení omezuje na části těla od pasu nahoru, říká se tomu necking. Časem vám to nebude stačit a zatoužíte po intimnějším kontaktu. Mazlení od pasu dolů, při němž se dotýkáte oblastí pohlavních orgánů, označujeme jako meeting. Ani v jednom případě nedochází k pohlavnímu styku- souloži: Ta je nejčastější sexuální aktivitou v dospělosti,“dočetla jsem.
Čtení mi dělalo to trochu potíže, protože mě učitel Kapr celou dobu pozoroval a to mě strašně znervózňovalo.
„Ještě ten otazník,“usmál se.
„Jmenujte druhy antikoncepce,“přečetla jsem.
„Celkem existuje sedm druhů. Každý mi řekne jeden, něco o něm a výhody a nevýhody. Kdo to řekne správně dostane jedničku.“ Hlásila se skoro celá třída, až na pár vyjímek.
„Tak třeba Káča Bláhů,“ vyzval Blažky Kapr.
„Takže kondom je vyroben z latexu a natahuje se na ztopořený penis. Kondom zabrání tomu, aby se spermie dostala do pochvy, zachytí tedy výron semene. Kondomy jsou k dostání ve všech možných variacích, například s různými vůněmi, s vroubky a podobně. Důležité je, ale dávat pozor na datum trvanlivosti. Výhody jsou, že kondomy můžeme sehnat v lékárně, drogerii i supermarketu. Stojí zhruba třináct korun za kus. Při správném používání jsou spolehlivé . nevýhody, je třeba jej správně používat, aby nepraskl. A neměly by se používat spolu s lubrikačními prostředky, které obsahují tukové složky,“ dořekla Blažky a já jenom čuměla. Blažky působí dojmem, že o takových věcech moc neví, ale ví toho víc než já. Učitel Kapr probírá učivo do hloubky.
„Úplně bez chyby, nemám co dodat. Výborně, píši si k sobě jedničku,“ usmál se neuvěřitelně sladce Kapr. Tentokrát pan učitel vyvolal Petru.
„Dále existují pilulky. Obsahují hormony, které zabraňují uvolnění vajíčka a zhoršují průchod spermie do dělohy tím, že zahustí děložní sekret. Pokud přece jen dojde k uvolnění a oplodnění vajíčka, není se takové vajíčko schopno v děloze uhnízdit. Díky této trojnásobné ochraně jsou pilulky velmi spolehlivé. Mladé dívky často používají tzv. minipilulky, které mají velmi nízký obsah těchto hormonů. Výhody, pilulky jsou praktické, spolehlivé, snižují bolestivý průběh menstruace a vylepšují často i stav pleti. Díky těmto účinků je berou i dívky, které nemají stálého partnera. Doktor je může předepsat od patnácti let. Nevýhody, pilulky je nutné brát pravidelně, ideálně každý den ve stejnou dobu. Jakmile se jednou zapomenou, přestává být tato metoda sto procentně spolehlivá. Někdy se objeví vedlejší účinky. Pilulky nejsou vhodné pro kuřačky a dívky, které mají sklon k cévním onemocněním. Jsou na recept, ale nehradí je pojišťovna. Před jejich předepsáním je třeba gynekologické vyšetření,“vychrlila Petra ohromnou rychlostí a jako Blažky mě velmi překvapila.
Také jí zapal jedničku a vyvolal Danu.
„Antikoncepční náplasti jsou tělové barvy o velikosti 4,5cm krát 4,5cm z které se do pokožky pravidelně uvolňují hormony, které zabraňují uvolnění vajíčka. Stejně jako pilulky je i antikoncepční náplast na předpis a je potřeba lékařské vyšetření. Výhody, antikoncepční náplast se nalepí jednou týdně. Lepí se tedy třikrát do měsíce, čtvrtý týden bez náplasti nastupuje menstruace. Nevýhody, náplast je vidět, což může u některým dívkám vadit, a to především v létě. Kromě toho u některých holek dochází k podráždění pokožky,“vypověděla Dana.
Dále vyvolal Dominiku, která mluvila o vaginálním kroužku. Jediné co jsem si zapamatovala bylo to, že ho nemohou používat holky, které jsou ještě panny.
Mirka jsem poslouchala velmi pozorně, nejen proto, že se mi velmi líbí, ale když mluví, tak bych ho nejraději sežrala. Mluvil o spirále. Čekala bych, že si tento způsob ochrany proti otěhotnění zapamatuje spíše holka, ale velmi mile mě překvapil. Učitel Kapr ho moc pochválil a mě to udělalo radost.
Ještě Zuzana se zmínila o ochraně zvané spermicidy. Nikdy jsem o tom neslyšela, ale věděla jsem ještě pesar, který ještě nikdo neřekl. Nejistě jsem se přihlásila a učitel Kapr se usmál mým oblíbeným sexy úsměvem.
„Víš ten poslední Jani?“
„Ano. Je to pesar?“
„Výborně, tak povídej,“pochválil mě a já strašně zrudla.
„Jedná se o malou gumovou čepičku, která se zavádí do pochvy do pochvy a kryje děložní hrdlo. Tak zabraňuje proniknutí spermií do pochvy. Po pohlavním styku musí v pochvě zůstat ještě alespoň osm hodin. Výhody, nemá žádné vedlejší účinky, ani na menstruační cyklus. Nevýhody, pesar u nás není příliš rozšířený, navíc spolu s ním se doporučuje používat spermicidní gel. Účinkuje jen při správném použití,“vypověděla jsem vše co jsem věděla z časopisů, protože na mojí bývalé škole sexuální výchova nebyla brána, tak do hloubky.
„No výborně Jani. Nemám co dodat. Píšu si k sobě jedničku,“ usmál se Kapr a bylo vidět, že je potěšen.
„Musím vás všechny moc pochválit , udělali jste mi radost. Letos nás čeká poslední rok sexuální výchovy. Točí se to hlavně okolo bezpečného sexu a později rodičovství. Ve vašem věku se obvykle prožívá první sex. Někteří a dělají lépe si na první sex chtějí počkat ještě nějaký čas. Mým úkolem je vás o všem poučit. Nejen o bezpečném sexu, ale i o všm co se týče rodičovství a to plánovaného i neplánovaného. Tady mám nějaké papíry, které vám rozdá Blažky a něco si z toho přečteme,“ podal Blažky papíry a začala rozdávat.
„Ještě, nejspíš příští hodinu si zkusíme navlíkání kondomů. Škola nakoupila deset modelů umělých penisů, které si kluci po mojí instrukci nasadí a dívky si budou zkoušet navlíkání kondomů. No, ale vraťme se k dnešní hodině. Před sebou máte papíry, které neztratíte a budete je nosit. Jak hlásá nadpis, že sex není jen sranda a, že se k němu musí přistupovat zodpovědně. To je pravda. Dnes začneme tématem číslo jedna s názvem Masturbace se zdá jako nejbezpečnější sex. A přečte nám to třeba David,“ řekl Kapr. Trochu mě dostalo to, že škola nakoupila umělý penisy.
„Jak řekl oblíbený režisér Woody Allen: „Onanie je jediný sex s tím, koho mám rád.“ Ano i takto se to dá brát. Jestli ještě nemášnkluka nebo si to prostě radši děláš sama, je pro tebe masturbace ideální. Rozhodně se nemusíš bát, že bys chytla nějakou nemoc. Ale některá rizika tu opravdu jsou. Gynekologové se často setkávají s případy, kdy k nim pacientky, které se uspokojují předměty, které jim pak uvízly ve vagíně. Takž jestli máš potřebu strkat si něco do pochvy, zvol rozhodně vibrátor. Radši rychle zapomeň na nehygienické věci jako třeba potraviny. Jen si vzpomeň na Jima a jeho koláč z filmu Prci, prci, prcičky… Alena, 17 k tomu říká: „Kámoška mi poradila, že je to fakt dobrý s okurkou. Jednou jsem to zkusila, ale okurka se zlomila a půlka mi zůstala v … Byl to takový trapas! Musela jsem na gyndu. Nejhorší zážitek mého života. A navíc jsem z toho dostala zánět,“ dočetl David s úsměvem na tváři. A nebyl sám, většina kluků se tomu také tlemila.
„Takže děvčata, při masturbaci se spokojte buď se svými prsty a nebo vibrátorem. Strkat si do pochvy nějaké náhodné předměty je nebezpečné, protože vám tam může předmět jenom uvíznout, ale můžete si tam také zanést nějakou infekci,“ upozornil Kapr dívky. Ale nestačil cokoliv dalšího říct, tak zazvonilo.
„Neztraťte ty papíry,“ připomenul a nějak velmi zvláštně vstal. Cestou ze třídy na mě mrknul. Bylo těžké na něj nemyslet. Hodiny byly tak nudné, že mi Kapr pořád vplouval do podvědomý, alespoň o přestávkách sem se toho zbavila, protože s holkami ze třídy je strašná sranda. Ze slohu jsme dostali napsat recenzi na naší oblíbenou knihu. Ovšem moje nejoblíbenější kniha je muž na vodítku a toto téma by paní učitelku moc nepotěšilo.
Když jsem přišla domů, popadla jsem muže na vodítku a pustila se do čtení recenze:
Autorka Esther Vilarová nešetří nic a nikoho, s otevřeností sobě vlastní napadá navyklá společenská schémata o vztazích mužů a žen, konfrontuje ženya muže, přináší řešení mnohdy více než sporná, pro někoho možná i demagogická, dokládá je však bohatou sérií vtipných, jízlivých a hlavně přesných postřehů z celé škály vztahů mužů a žen. Není tu náznak emocionality, je to rafinovaná mozaika faktů, které občas nutí ke smíchu, občas jdou hluboko „pod kůži“. Je to provokace, ale chytrá, vtipná a vůbec ne povrchní. Provokace, která mnohé pobouří, tak jako při prvním vydání v Německu. Autoři názor čtenář i čtenářka pravděpodobně odmítne, ale znejistí… znejistí při hodnocení řady společenských klišé a navíc se pobaví.¨
Recenze mi přišla docela obstojná, ale pro jistotu jsem vybrala ještě jednu mojí velmi oblíbenou knihu. Jmenuje se Budiž žena:
Po mnoha úspěšných románech, které se tím či oním způsobem dotýkají otázky údělu ženy, se francouzská spisovatelka rozhodla vydat pozoruhodnou knížku úvah na totéž téma. V díle Budiž žena, se autorka zamýšlí nad postavením ženy v moderním společnosti, která přes veškerý pokrok a emanapaci dosud nemá ač si to často neradi přiznáváme stejná práva jako muž. Oproti svým americkým “spolubojovnicím“. Grouttová ovšem viniká kultivovaným projevem, vtipem a širokým rozhledem. Jakkoli je totiž autorka ve své obhajobě ženských práv neústupná, rozhodně nepatří mezi zaslepené, nekompromisní a agresivní feministky, které vyhlásily nesmiřitelnou válku mužskému pohlaví.
Po dlouhém rozmyšlení jsem se rozhodla pro muže na vodítku. Ta knížka se mi strašně líbí.
Napsání recenze mi trvalo hodinu. Potom jsem šla na počítač a zavítala na mé oblíbené stránky na téma erotické příběhy. Od té doby, co jsem tu byla naposledy, tak přibyl jeden článek s nadpisem dvě za jednu noc.
Docela divoká noc. Ještě jsem se vzpamatovával z předešlého dne, kdy jsem se utkal s Monikou na pohovce. Bylo mi jasné, že buď mě dneska Monika vyhoní a nebo budu sexuálně využíván. Už jsem pomalu vymýšlel, jak využít toho, že tady jsou dvě ženský. Rozhodl jsem se, že zkusím i Janu. Jenže, jak to provést, aby na to Monča nepřišla. Kdyby se mi to nepovedlo, tak bych si mohl tajně užívat s oběma. Bylo krásné nedělní ráno. Vysoukal jsem se ze spacáku a šel se do chaty umýt. Bylo něco kolem osmé. V koupelně jsem si pustil sprchu a osprchoval se. Oblékl jsem se a chtěl jsem se nasnídat. Vešel jsem do obýváku a Monika tam ležela tak, jak jsem jí večer přikryl. Kalhotky ležely přesně tam, co jsem je odhodil a její tričko též. Políbil jsem jí a jemně s ní zatřásl. Probudila se. Krásně se na mě usmívala. Pošeptal jsem jí, že Jana asi vstává, tak aby se oblékla. Bleskově vstala a hodila na sebe tričko a kalhotky. Rychle jsem se vrátil do kuchyně a připravoval snídani. Jana přišla za chvíli do kuchyně. Popřál jsem jí dobré ráno. Byla jen v noční košili. Řekla, že se osprchuje a pak přijde na snídani. Ptala se po Monice, protože prý v pokoji nespala. Odpověděl jsem jí, že spala v obýváku. V tom se Monika vyloupla mezi dveřmi a perfektně zahrála rozespalou. Společně jsme pak posnídali a přemýšlely o tom, co budeme dělat. Jenže Monika si vzpomněla, že musí ke strejdovi do vesnice se ukázat. Tak jsem navrhl, že bychom mohli s Janou zajít do lesa na houby a Monča, že by si odbila ten rituál ve vesnici. Obě souhlasily a tak jsme si s Janou vzali košík a vyrazily k lesu.chtěl jsem využít toho, že jsme s Janou sami a dostat jí. Chodili jsme po lese asi hodinu a řešili nějaké obecné problémy. Nevěděl jsem jak začít. Jana mě předběhla. Řekla ať zastavím, že si chce odpočinout. Lehli jsme si do mechu a koukali do korun stromů. Bylo to nádherný. Sami dva v lese, kolem zpívali ptáci a ticho. „Víš včera…,“ začal jsem nesměle. „Včera jsem při tom myslel na tebe… víš jsi pěkná holka… líbilo se mi to a….,“ už jsem to nestačil dokončit. Políbila mě a přejela mi rukou přes rozkrok. Trochu mě to vzrušilo. „Mě se to taky včera líbilo a chtěla bych to zopakovat,“ koukala se mi do očí. To už jsem ale měl její ruku v kalhotách. Něžně mi hladila penis až naroste do požadovaných rozměrů. Stáhla mi kalhoty i se slipama až ke kotníkům. Vzala ho do ruky a jemně ho masírovala. Pak udělala něco, co jsem nečekal. Jazykem mi objela žalud kolem dokola.
Dále už jsem to nedočetla, protože do pokoje vlétla matka ať už jdu spát. Ani jsem si neuvědomovala, že už je jedenáct hodin. Pod sprchou jsem strávila celou hodinu. Sprcha mi očistila mysl a teplá voda odstranila únavu a stres. Ve čtvrt na dvanáct jsem zhasínala a pomalu se ponořovala do spánku.
Stála jsem před zrcadlem, bylo obrovské a nádherně zdobené. Odraz v zrcadle byl neskutečný. Byla jsem to já asi dvacetiletá, oblečená ve sněhově bílích šatech utkaných z těch nejjemnějších vláken. Dlouhé s krajkami a ramínky zdobené diamanty. Boty byly stříbrné s nádhernými diamantovými kytičkami. Byla jsem nádherně namalovaná a vlasy ještě nádherněji učesané. A navrch dlouhý závoj až pod zadek. Vypadala jsem jako princezna, ale ještě mi scházel princ. „Je čas,“ ozval se za mnou hlas. Otočila jsem se a stály tam Domča, Zuzana, Blažky, Petra a Dana. Každá držela košíček plný okvětních lístků růží. Všechny byly taky nádherně namalované a učesané. Každá měla na sobě úžasný světle růžové šaty. Otočila jsem zpět k zrcadlu a ještě jednou se prohlédla. Pak jsem se vydala ke svým nejlepším kamarádkám. Když jsme vyšli ocitly jsme se na pláži omývanou průzračným mořem. Bylo příjemné teplo a to všechno okolo mě naprosto oslnilo. Šli jsme po dřevěné cestičce postavené v písku. Po chvíli se odhalila malá kaplička. V ní sedělo několik lidí, byli to co znám a mám ráda, ale ten hlavní, pro mě nejdůležitější, nejdokonalejší. Vysoký, vypracovaný v černém obleku. Jeho krása, krásu kaple úplně přelila. Jeho blonďaté vlasy zářily do všech stran. Zářivě, neuvěřitelně sladce se na mě usmíval. Pomalu jsem k němu kráčela, dělalo mi to jisté potíže, protože bych se k němu nejradši rozběhla a skočila mu do náruče. Ale cesta k němu byla neuvěřitelně krátká. Stála jsem vedle něj a nevěřila jsem tomu, že za pár minut budu paní Kaprová. Můj zpočátku nemožný sen se stal skutečností. Kněz odříkal tradiční, pro mě zcela bezvýznamnou řeč. A pak začal říkat to co pro mě hrálo největší roli. Náš manželský slib. Svého Kapra jsem chtěla ochraňovat až do konce svého života, milovat a chtít..
„Vážená slečno Kubíková berete si zde přítomného pana Kapra za svého manžela?“ zeptal se kněz.
„Ano,“vydechla jsem.
„A vy pane Kapře berete si zde přítomnou slečnu Kubíkovou za svou ženu?“otočil se na mého božského manžela.
„Ano,“ usmál se na mě teď už můj manžel.
„Tímto vás prohlašuji za muže a ženu,“ usmál se kněz a podal nám prstýnky. Navzájem jsme si je navlékly a pak mě políbil a já jeho. Byl to můj nejkrásnější polibek v celém mém dosavadním životě.
„Miluji tě paní Kaprová,“řekl sladce.
„Já tebe taky,“zopakovala jsem a znovu ho políbila.
- Zazvonil budík a já se probudila. Ach bože co se i to zdálo. Svatba s panem Kaprem. Byl to ten nejnádhernější sen, jaký se mi kdy zdál. Bylo to, tak opravdové. Pořád jsem na to musela myslet. Pořádnou chvíli jsem zasněně ležela na posteli. Vstala jsem když bylo sedm. Vrhla jsem se k rozvrhu a zjistila, že pana učitele Kapra dnes nemáme pro mě neuvěřitelné zklamání. Dlouhou chvíli jsem uvažovala a rozhodovala se jestli mám jít do školy. Zkusila jsem vypočítat 8+6, ale nešlo to, protože 86cm je Kaprovo kapřík a to mě úplně vzrušilo, některý lidi větší čísla odrazují, ale mě strašně vzrušují. Vzala jsem metr a na měřila 86cm. Neuvěřitelný , nemohla jsem uvěřit, že něco takového existuje. Musela jsem to vidět. Musím ho dostat, nejen proto, že jsem zvědavá na jeho 86-ku, ale taky, protože ho naprosto bezmocně a neuvěřitelně zamilovaná. Odhodila jsem metr a třískla sebou do postele a vyflákla se na školu. Bez Kapra mě škola nebavila.
!!!!!!PŘÍBĚH JE SMYŠLENÝ A PODOBNOST SE SKUTEČNÝMI POSTAVAMI JE ZCELA NÁHODNÁ! KNIHA MŮŽE OBSAHOVAT VĚCI NEVHODNÉ KE ČTENÍ DĚTÍ A MLADISTVÍCH.!!!!!!!